Unikátní hodnoty přírodního, především geologického, dědictví Kladského pomezí. Proti nim aktuální záměry a rizika průzkumu či těžby břidlicového plynu a uranu. To byla hlavní témata mezinárodního semináře konaného 13. září v Polici nad Metují.
Odborníky z oblastí geologie, hydrogeologie, ochrany přírody, zástupce státní správy, samosprávy i odbornou a laickou veřejnost sem pozvalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Jeho ředitel profesor Bedřich Moldan shrnul důvody pořádání této akce. Spolupořadatelem semináře bylo Centrum rozvoje Česká Skalice. Občanské sdružení, které se informování veřejnosti o dopadech průzkumu a těžby břidlicového plynu i eventuelní těžby uranu v polském příhraničí dlouhodobě věnuje. Kladské pomezí je mimořádné svojí geologickou pestrostí a unikátním geomorfologickým utvářením. Nadregionální význam této oblasti představil profesor Piotr Migoń. Na semináři zazněly také kritické názory na častou absenci odbornosti v současné politice. Podle docenta Jiřího Olivy se nyní starostové a politici vezou na alegorickém voze zvaném břidlicový plyn a hlásají názory, které chce veřejnost slyšet. Těžba je vždy zdrojem pokroku, ale i zásahem do krajiny, který je samozřejmě nepopulární. Daleko nebezpečnější jsou však neviditelná rizika, např. znečištění vody. Ale i podle jeho názoru je zdejší oblast absolutně nevhodná nejen pro těžbu, ale i pro průzkum břidlicového plynu, protože tuto zátěž není schopno zdejší geologické podloží bezpečně unést. Pokud dobře známe své přírodní bohatství a dokážeme si ho dostatečně vážit a naslouchat mu, pak nám i horniny mohou vyprávět celé příběhy z dlouhé a bohaté historie. Věřme, že se z nich dokážeme poučit a veškeré hodnoty a dědictví dokážeme ochránit a zachovat i pro další generace.

Redaktor: Iljana Beránková, kamera a střih: Luděk Vondrouš

nasetelevize.cz

www.nasetelevize.cz