Facebook Google+ YouTube
Aktuálně textem
Novinky webu
09.01.2012: NašeTelevize.cz na YouTube.com

Z mnoha novinek, které pro Vás v letošním roce chystáme, je tou první možnost sledovat všechny reportáže i na kanálu YouTube. images2_60

Vycházíme tak vstříc těm, kteří chtějí sledovat reportáže ve vyšší kvalitě. To je možné prostřednictvím počítače nebo televize s připojením k internetu.tv1_60telefon1_60 Nyní je také možné sledovat příspěvky i na chytrých mobilních telefonech, takže teď už Vám žádná reportáž neuteče :-) Najdete zde všechny reportáže z roku 2011 a postupně samozřejmě všechny nové, tak už jen stačí kliknout na panel v pravém sloupci a můžete nerušeně sledovat.


09.01.2012: NašeTelevize.cz v Poděbradech!
V letošním roce můžete nově sledovat zajímavosti a události z lázeňského města Poděbrady. Během roku Vám ve 24 reportážích přiblížíme ty nejzajímavější události, které se v tomto krásném městě odehrají.

07.09.2011: Zajímavosti z Chlumce nad Cidlinou
Víte, kdo vaří nejlepší guláš? Nebo kdo jsou mistři světa v hasičském sportu? Podívejte se na reportáže z Chlumce nad Cidlinou, které nově najdete na našem webu.  
Kalendář akcí
V příštích 14 dnech není plánována žádná akce.
Vyhledávání
Nechce se vám procházet rubriky? Použijte vyhledávání!

Vyhledat text

Rozšířené vyhledávání
Registrovaný uživatel
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

TEXTEM - Zajistí stát skutečnou ochranu veřejných zájmů nebo povolí průzkum a možná i těžbu břidlicového plynu?

Aktuality
Autor příspěvku: Textové zprávy
07. 03. 2012
Police nad Metují - Vloni v říjnu se na podatelnách obcí, měst a dotčených úřadů od Trutnova až po Náchod včetně celého Broumovského výběžku objevil vcelku nenápadný stručný dopis z Ministerstva životního prostředí (MŽP). Ministerstvo  vyzvalo obce a úřady k vydání stanoviska k žádosti australské společnosti Basgas Energia Czech, s.r.o. , která požádala stát o stanovení průzkumného území o velikosti 778 km2 za účelem vyhledání hořlavého zemního plynu a ropy. Většina obcí se k nekonkrétnímu a nedůležitě vypadajícímu dokumentu nevyjádřila nijak. Protože podle ministerského dopisu měl průzkum spočívat v rešeršních pracích a nedestruktivním geofyzikálním průzkumu, několik obcí písemně souhlasilo. Některé obce naopak z opatrnosti vydaly zásadní nesouhlas. Proti byly všechny dotčené orgány státní správy životního prostředí, Správa KRNAP a také Správa CHKO Broumovsko. Velké rozčarování v oblasti nastalo před Vánoci, kdy MŽP rozeslalo kladné rozhodnutí, ve kterém výslovně uvedlo, že součástí průzkumu mohou být i průzkumné vrty a průzkum vyloučilo pouze na území Krkonošského národního parku a I. zón CHKO Broumovsko.

Proč tolik řečí kolem, když vlastní zdroje plynu a ropy by mohly být i přínosem? Nejedná se totiž o klasická ložiska, ale o nekonvenční zdroje v málo propustných hluboko uložených vrstvách.  Zemní plyn, případně ropu z nich lze dobývat pomocí speciálních moderních technologií, které mají negativní dopady na krajinu a představují zásadní rizika z hlediska zdravého životního prostředí, zejména ochrany zdrojů pitné vody. Tato rizika s sebou nese už i geologický průzkum, který zahrnuje průzkumné vrty.

Jak vrty vypadají? Podle vyjádření odborníků a podle prvních zkušeností z Polska vypadají průzkumné vrty prakticky stejně jako ty těžební. Vrtné věže se staví na předem upravených terénních plošinách (v kopcovitém terénu na uměle vybudovaných terasách) o výměře přes 1 ha. Vrtné věže jsou vysoké přes 50 m a vyčnívají tak i přes lesy v krajině, v noci jsou trvale osvětlené. I když se po skončení vrtání věže demontují a přesouvají na další plošinu, zůstávají na místě cisterny, zásobníky a kontejnery pro zajištění dalšího procesu těžby.  Nestačí bohužel jeden vrt. Pro ekonomické využití ložiska se v neobydlených oblastech USA umísťují 1 až 3 vrty na 1km2. Území o rozloze stovek kilometrů čtverečných je pak rovnoměrně poseto vrty spojenými cestami a plynovody, které se při pohledu z letadla jeví jako světlé plošky spojené křivkami. Pohled do takové krajiny jako z filmu sci-fi vám nabízí i mapový prohlížeč Google, stačí vyhledat např. okolí města Fort Worth v Texasu nebo města Silt ve státu Colorado. Krajina zde získala vzhled zvláštní průmyslové zóny. Ani ve venkovských oblastech s roztroušenými zemědělskými usedlostmi není hustota vrtů malá. Světlé plošky v letecké mapě si můžete sami najít a spočítat např. v místě Dimock v Pensylvánii. V případě, že by se odhady geologů potvrdily a našly se i u nás dostatečně vydatné zásoby břidlicového plynu, lze očekávat, že těžaři se budou snažit umístit v dotčeném území mnoho desítek možná i několik stovek vrtů. Jen tak se navrátí investice vložené do průzkumu v hodnotě desítek milionů korun.  Obětujeme pro ně dosud malebnou krajinu Podkrkonoší, Broumovska a Náchodska?

Pro někoho mohou být krásy krajiny méně důležité, zdravého životního prostředí si však v dnešní době cení snad každý. Jsou rizika jeho poškození opravdu tak vysoká? Vrt proniká do hloubky 2 až 4 km, kde se ve vrstvě obsahující plyn „zatočí“ a dál pokračuje vodorovně a sleduje břidlice s plynem na vzdálenost  až 1 km. Vrty se však musí vždy aktivovat procesem nazývaným hydraulické štěpení. Při něm se do hloubky vrtu pod obrovským tlakem vhání voda s pískem a chemikáliemi. Na proces hydraulického štěpení jednoho vrtu se spotřebuje obvykle přes 10 000 m3 vody, tuny písku a tisíce litrů chemických látek. V USA, kde se těžba břidlicového plynu v posledních deseti letech nejvíce rozvinula, bývají mezi používanými chemickými aditivy často látky zdraví škodlivé jako benzen, naftalen, metanol aj. Následně se část této směsné tekutiny vrátí na povrch, obvykle obsahuje další ropné látky získané z břidlice s plynem, někdy také navíc jedovaté těžké kovy a radioaktivní prvky.

Může dojít k únikům nebezpečných látek, které mohou zásadně ohrozit povrchové i podzemní vody? Těžařské firmy to nechtějí připustit. Chybu však může zavinit lidský faktor, technologická nekázeň, špatná izolace vrtu v hloubkách zvodnělých vrstev, autohavárie, ale i předem těžko předvídatelné okolnosti, jako např. drobné zemětřesení nebo průnik uvolněného plynu či chemikálií horninovým prostředím podél zlomů v zemské kůře. Těžba však může zhoršit i kvalitu ovzduší, surový plyn se musí u každého vrtu ještě upravit, očistit od kapalných příměsí, které se často na místě spalují nebo odvětrávají. Každý vrt také znamená významný zdroj hluku. Hluk způsobují stroje při přípravě terénu, při dopravě technologického vybavení, při vrtání, dopravě vody, písku a chemikálií, značně hlučný je také samotný proces hydraulického štěpení, který se v průběhu životnosti vrtu opakuje více než desetkrát. Vysokého tlaku se totiž při čerpání dosahuje nasazením série speciálních čerpadel poháněných spalovacími motory na mnoha nákladních automobilech najednou.

Protože obcím se podařilo získat tyto podrobnější informace o záměru, podala velká část obcí  a měst proti rozhodnutí MŽP rozklad (zvláštní forma odvolání přímo k ministrovi). V některých případech i obce, které původně s průzkumem souhlasily. Stejná situace nastala také v oblasti Beskyd, kam míří britská společnost Cuadrilla. Zahraniční společnosti mají zájem o obdobné průzkumné koncese také v Českém krasu a na Mělnicku. Protože proti záměru se zdvihá velká vlna nevole, připravují některé dotčené obce a města společnou petici. Podaří se tak uhájit zákonem chráněné veřejné zájmy nejen na papíře, ale i ve skutečnosti? Zachováme rovný přístup k malým i velkým investorům a ochranné podmínky chráněných území i ochranných pásem významných zdrojů pitné vody budou muset respektovat všichni? Odmítneme věc stejně zásadně jako Francie, Jižní Afrika, Quebec a dokonce ne příliš bohaté Bulharsko? Přibudou nastupujícím generacím zase další ekologické zátěže nebo jim zanecháme harmonickou krajinu s příjemným životním prostředím?

Ing. Petr Kuna

Doporučujeme